Návštěva partnerské školy v Trenčíně
V pondělí 20. 10. 2025 vyrazilo 19 žáků 7. tříd a 3 učitelé na návštěvu partnerské školy ZŠ Kubranská do Trenčína. Cesta ubíhala rychle a za 2,5 hodiny jsme byli na místě. Jako první jsme po příjezdu do školy obdivovali obrovský školní areál.
Ve škole nás přivítal pan ředitel Mgr. Milan Marton a paní zástupkyně Mgr. Zdenka Hricková a Mgr. Mária Kurjaková, PhD. V jídelně jsme se potkali se slovenskými sedmáky a trošku jsme se stmelili – byli jsme rozřazení do skupinek a hráli jsme bingo. Také jsme se snažili zjistit nebo odhadnout, co znamenají některá slovenská slova.
S panem ředitelem jsme si prohlédli školu a dozvěděli jsme se, že mají třídy jak pro běžné žáky, tak i pro nadané žáky a také pro žáky s poruchami autistického spektra. V některých třídách se učí Hejného metodu. Podívali jsme se jak do jejich velké jídelny, tak do tělocvičny i do tříd na 1. a 2. stupeň.
Po obědě jsme se vydali na Trenčianský hrad. Nejprve jsme si ho prošli s několika učiteli ZŠ Kubranská a poté jsme měli prohlídku s výkladem. Celý den svítilo sluníčko a bylo jasno, takže jsme z hradu měli krásný výhled na rozlehlý Trenčín.
Poté jsme se jeli ubytovat na bývalý lovecký zámeček Kaštieľ Patrovec – na kterém jsme byli jenom my sami. 🙂 To bylo báječné. Na ubytování nám také skvěle vařili teplé večeře a ráno nás přivítali chutnými snídaněmi.
Večer jsme se potkali s učiteli ve společenské místnosti, kde jsme si zapsali zážitky z celého dne. Takto to probíhalo každý večer. Některé večery byly obohacené o kulturní vystoupení žáků. 🙂
V úterý 21.10. nás a sedmáky ze ZŠ Kubranská čekala návštěva lanového centra Tarzánie. Jejich osmáků bylo víc než nás, tak jsme museli počkat, než na nás přijde řada. To nám ale nevadilo, protože jsme se s nimi mohli alespoň o něco víc seznámit, „pokecat“ a „zablbnout si“. 🙂 Všichni z nás si vyzkoušeli lanové centrum a šli do toho s vervou a nadšením.
Po obědě jsme se prošli k pramenu kyselky, kde měli okénko s langoši. Většina z nás nějaký ten langoš ochutnala – měli jak klasickou příchuť, tak i třeba s Nutellou a lentilkami nebo s lososem.
Ve středu 22. 10. jsme se opět setkali se slovenskými sedmáky a každý z našich českých sedmáků byl k nim rozřazený do nějaké skupinky. V nich jsme zpracovávali prezentace na různá témata – od známých míst v Trenčíně a jeho okolí, přes známá místa v Jedovnicích a okolí, tak přes sport až po kulturu. Takto jsme se o sobě dozvěděli něco nového. Na závěrečné prezentování jsme se rozdělili do 4 menších skupin a pověděli jsme si, co jsme zjistili.
Po dalším výborném obědě ve školní jídelně jsme se slovenskými sedmáky zasadili v areálu školy strom přátelství – magnólii.
Oběd jsme strávili procházkou do tiesňavy (soutěsky) u obce Haluzice. Cestou jsme navštívili starý kostelík a putování jsme zakončili na rozhledně. Po příjezdu na ubytování jsme si udělali krátkou procházku kolem zámečku – chovají tam koně, osla i králíky.
Večer si učitelé nachystali pro žáky kvíz ze zážitků za celý den. Skupiny byly namíchané – holky kluci i obě třídy. Zvítězila skupinka Běla, Judita, Lukáš a Kristian – a vítězství to bylo těsné, protože měli pouze o 0,5 bodu více než 2. skupina.
Předposlední den 23. 10. nás čekal ve škole program Neboj sa remesla. Opět jsme se potkali se slovenskými sedmáky a vyzkoušeli jsme si 4 řemesla: zdobení perníčků, náramek z vlny, přívěsek z kůže a náramek z bavlnek.
Odpoledne po obědě jsme vyrazili do Muzea sportu v areálu hokejového stadionu Pavla Demitra, kde nám pán průvodce popovídal o muzeu dost zajímavých věcí. Při tom jsme se setkali s bývalým hokejistou Brankom Radivojevičem, který nám povyprávěl o svém hokejovém životě a odpovídal na naše zvídavé otázky. Po společné fotce jsme se vydali na procházku kolem řeky Váh.
V pátek jsme strávili poslední chvíle na ZŠ Kubranská s našimi slovenskými spolužáky, takže jsme si ještě rychle vyměnili na sebe kontakty. Po rozloučení s žáky a učiteli naší partnerské školy v Trenčíně jsme odjeli směr Jedovnice, ale nejdříve jsme se ještě zastavili v nákupním centru – samozřejmě na nákup nějakých suvenýrů, něčeho pro radost a také na oběd. 🙂
Cesta nazpátek byla stejně pohodová jako tam a utekla také tak rychle. Po návratu nás čekalo 5 dní podzimních prázdnin, takže jsme si odpočinuli a strávili všechny zážitky. Už se těšíme, až se zase setkáme s našimi slovenskými kamarády.
A co se jednotlivým žákům líbilo nejvíce?
- Tarzánie Trenčín (Yurii S.)
- Hodně mě bavila Tarzánie a Trenčianský hrad a Hokejový stadion. (Jakub Š.)
- Tarzánie, Muzeum hokeje (Jan K.)
- Nejvíc se mi líbilo, jak jsme potkali černou a bílou kočičku a taky, když jsme byli v Tarzánii. (Markéta D.)
- Tarzánie, Sportovní muzem (Dominik S.)
- Nejvíc se mi líbilo lezecké centrum Tarzánie. (Silvie K.)
- Nejlepší byl hrad a taky trochu Tarzánie. (Michaela T.)
- Párty na pokojích (Judita V.)
- Nejlepší byly lanovky v Tarzánii. (Anna Z.)
- Nejlepší zážitek byla Tarzánie. (Elen Š.)
- Párty a hraní na pokoji (Ondřej Ž.)
- Trenčianský hrad, Lanový park, Hokejové muzeum (Jakub M.)
- Největší zážitek byla Tarzánie, hrad. (Pavla V.)
- Nejlepší bylo dělání prezentace (Lukáš V.)
- Blbnutí s Daviou, Dorotkou a Miškou ve školní kuchyni. (Tereza V.)
- První den jsme šli na Trenčianský hrad i s prohlídkou a bylo to skvělé. (Běla K.)
- Tarzánie a procházka do zámečku. Bylo to exclusive. (Kristian M.)
- Párty a hraní karet na pokoji (David Š.)
- Tarzánie, Muzeum hokeje a prcházky (Jiří B.)
Mgr. Eva Vylíčil Hradilová, Mgr. Roman Ondráček, Mgr. Lukáš Buřt
Zahraniční pobyt byl realizován v rámci vzdělávacího programu Erasmus+ pro skupinové aktivity – skupinová mobilita žáků
Číslo projektu: 2025-1-CZ01-KA121-SCH-000334797



